Ve dnech 24. až 29. července 2022 se ve francouzském Lyonu konala mezinárodní konference „Solgel 2022“, které se zúčastnilo také šest chemiků z katedry chemie PřF OU pod vedením Václava Slováka. Organizace Sol-gel konference se zhostila Univerzita Claude Bernard Lyon I a Univerzita Lyon ve spolupráci s International Sol-Gel Society. Konference spojila ty nejlepší odborníky […]
Ve dnech 24. až 29. července 2022 se ve francouzském Lyonu konala mezinárodní konference „Solgel 2022“, které se zúčastnilo také šest chemiků z katedry chemie PřF OU pod vedením Václava Slováka.
Organizace Sol-gel konference se zhostila Univerzita Claude Bernard Lyon I a Univerzita Lyon ve spolupráci s International Sol-Gel Society. Konference spojila ty nejlepší odborníky v oblastech (nano)materiálů, anorganických látek, hybridů a polymerů, a stala se tak místem, kde se smyly hranice mezi akademickou a průmyslovou sférou a kde se probíraly všechny aspekty (nano)materiálů od jejich základů až po aplikace, a to v srdci samotného Frech Chemistry Valley. Konference poskytla našim chemikům vynikající příležitost prezentovat svůj výzkum a navázat nové spolupráce s ostatními účastníky ze všech koutů světa.
Naši chemici prezentovali různorodě zaměřený výzkum, od základních studií až po aplikace připravovaných materiálů. Václav Slovák představil výsledky sledování kinetiky kondenzace resorcinol-formaldehydu různými technikami (FTIR, NMR relaxometrií a DSC), jež pootvírají pomyslné dveře odhadu teplotní funkce a modelování kinetiky sledovaného procesu. Úplně poprvé byl pomocí DSC detekován skelný přechod při sol-gel polykondenzaci resorcinolu s formaldehydem, což prokázala a prezentovala Eva Kinnertová. Resorcinol-formaldehydové (RF) polymery se velmi často používají pro přípravu porézních uhlíků převážně v monolitické formě, a proto je zapotřebí pochopit alespoň základy jejich reakční kinetiky pro úpravu konečných vlastností porézních uhlíků podle potřeb jejich zamýšlené aplikace (katalýza, adsorpce či skladování energie). Mezoporozita je v uhlíkatých monolitech žádoucí zejména pro minimalizaci difúzních omezení a lze ji modifikovat volbou různých parametrů sol-gel syntézy, což ve své práci ukázala doktorandka Lucie Kořená. Pro sledování mezoporozity právě takových uhlíkatých monolitů je možno využít poměrně novou a rychlou charakterizační techniku zvanou termoporometrie. Tím, jak slibná je termoporometrie pro charakterizaci porozity uhlíkatých materiálů, potažmo základy a výzvami spojenými s aplikací této techniky, se zabývala Gabriela Zelenková. Jinou, lépe zavedenou metodou pro charakterizaci porozity (nejen) uhlíkatých materiálů je fyzisorpce plynu. Na některé artefakty a dezinterpretace výsledků v souvislosti s touto technikou poukázal Tomáš Zelenka. Porézní uhlíky připravené z přírodních zdrojů, jakožto alternativa porézních uhlíků připravených z RF polymerů, jsou v současné době velmi žádané. V této souvislosti se Madhav P. Chavhan zabýval uhlíkovými monolity na bázi celulózy se zvláštním zaměřením na uhlík dopovaný kovy (např. Cu, Mn a Fe) pro elektrochemické aplikace, konkrétně pro skladování energie.
Konference však nebyla jen o přednáškách, posterech, diskuzích, vyměňování nápadů a zkušeností a navazování spoluprací s dalšími výzkumníky. Kromě toho naši chemici navštívili historické centrum Lyonu s prohlídkou památek a neodolali ani lákadlům zdejší gastronomie. Zcela netradiční byla návštěva „The Hameau Dubœuf“, prvního zábavního parku pro vinnou révu a víno v Evropě, který se nachází v krásné oblasti Beaujolais. Návštěva muzea, 3D kino a zejména první zkušenost se simulátory pohybu při promítání filmů na naše chemiky nesmazatelně zapůsobila a ani ochutnávka vybraných francouzských vín takovému zážitku nemohla konkurovat.
